Svatomichalská pouť 2011

Už pár dní v tom průzračném září v zářícím slunci poletovaly stříbřité pavučiny babího léta, ale teprve na rejchartické pouti nám to podzim pořádně osladil - zahlédli jsme tam i letící pavučinku z cukrové vaty!

A to nebylo zdaleka všechno. Byl tam rynek s ohništěm a světovým rozcestníkem obklopený kramáři s lesklými sklíčky, dřevěnými mísami i valaškami, veselými ptáčky na tričkách, ale také vonícími steaky, klobáskami a koláčky, o pivu a limu ani nemluvě. Míhali se tam psi, děti, koně, motorky i koňský povoz plný rozdováděné drobotiny, zpovzdálí slunné stráně vše lhostejně sledovalo stádo krav.

Kulturní program začal vystoupením kouzelníka v sále plném dětí, na rynku zahájili afričtí bubeníci divokými rytmy, s rukama nad hlavou vždy vtančily a vytančily z pódia břišní tanečnice cinkající stříbrnými plíšky a cingrlátky, country muziku tvrdila kytara s mandolínou a večer následovalo ještě etno ...

Odpolední benefiční koncert v kostele s věnováním - na opravu tohoto svatostánku: Mozartova vitalita se sotva udržela pod hvězdnou klenbou, Vivaldiho Zima stáhla mrazem popraskané klenební pásy, Bachovy housle - čekání a touha se chvěly na uschlých větvičkách vřesu mezi steklým voskem svic. Pak zazněl dívčí zpěv pod zčernalými porouchanými lucernami a dovádivá italština lechtala prastaré štukové závěsy a zašlé zlaté třepení nad kazatelnou. Bylo to symbolické - zvnějšku kostel s opadanou omítkou a zrezivělými věžními hodinami, na kterých se zastavil čas, ale uvnitř společenství lidí, kterým ten starý barokní chrám leží na srdci. Ti všichni cítili, že ono nesčetněkrát promodlené pozdravení archanděla Gabriela "Ave Maria" zaznívá nejen k sošce na popraskaném dřevěném oltáři mezi bílými ovinutými sloupy, ale mnohem, mnohem dál a výš.

To hlavní se však odehrálo již dopoledne - v kostele sv. Michaela celebroval slavnostní mši p. Petrik.

Před  polednem vyšli všichni z kostela a občerstveni lahodnými koláčky pokračovali procesím za soškou ke kapli Panny Marie. "Kdyby v těch místech stála poustevna se sprchou, bylo by zde krásné i náročné poustevničit, tak jako to ostatně je a vždy bylo s živobytím v Rejcharticích." Tak nějak to řekl Otec Petrik poté, co zazněly fanfáry, osiky nad potokem ševelivě posílaly své zlaté a měděné listy dolů k půlkruhu posluchačů a nad strakatými pastvinami na protější stráni se v dálce nevtíravě vlnil hřeben Hrubého Jeseníku. A nakonec, když byla soška umístěna do výklenku kapličky a všichni zapěli k Její větší slávě, pobídl nás: "Nuž, táhněme (dolů)!" A všichni tedy táhli, by okusili výše popsané pouťové radovánky.

Děkujeme za ten první říjnový den plný slunce v ovzduší i v duších!

                                                                          

                                                                                                                         Filoména.cz

 

    Obnova kulturního dědictví údolí Desné, občanské sdružení pro záchranu ohrožených a cenných staveb, tradic a duchovní kultury v údolí Desné.                                Děkujeme Svazku obcí údolí Desné a Jeseníky-Sdružení cestovního ruchu, obcím JindřichovNový Malín, Petrov nad Desnou, RapotínRejchartice, Sobotín,                Velké Losiny a Vikýřovice za dlouhodobou morální a finanční podporu našich projektů! Za podporu děkujeme také současným i minulým obyvatelům Podesní.

Běží na Drupalu, open-source redakčním systému